Lávka nad smichovskou estakádou propojuje parky Mrázovka a Sacre Coeur a odkazuje na staré dřevěné mosty. Svou štihlosti se snaží být maximalně lehká a neviditelná, aby netříištila složity prostor pod sebou a fungovala jako parazit ukotvený přímo na boční stěny dálnice. Využivá klasické sloupy, kleštiny a trámy, které ztužuje pavučina z ocelových táhel. Zastřešení chrání dřevo a chodcům dodává větší pocit bezpečí. Uprostřed se nachází jádro s výtahem a schodištěm. Krajinářské řešení pak oživuje prázdnou louku s použitím recyklovaných bočnic dalnice přidaním hřiště pro psy, dětí i sportovce.

V první řadě je to vysoce ekologický a rychle rostoucí materiál. Díky dnešním technologiím a lepeným nosníkům dokáže přenášet obrovská zatížení i na velkých rozponech. Dřevěná lávka v tomto místě představovala experiment, protože mosty ze dřeva se dnes téměř nestaví, ale zde to přineslo zásadní výhodu: dřevo je lehke v porovnání s betonem nebo oceli a teoreticky může stát na bočnících silnice, čímž neruší i bez toho složité místo. Chtěl jsem do současnosti přenést podstatu starých dřevěných železničních mostů a opakováním stejných prvků do křivky zachytit kouzlo, které tvoří

Dřevěné glulam nosníky, překližka, trapézový plech, ocelová tahla, ocelové profily, bětonové bočnice