Klášter pro sedm benediktinů je navržen jako tiché jádro celého areálu. Současná architektura navazuje na paměť místa a vychází z řádu, soustředění a každodenního rytmu klášterního života. Nízká horizontální hmota je členěna vnitřními dvory, atrii a zahradami, které přivádějí do stavby světlo, zeleň a klid. Prostory komunitního života jsou uspořádány kolem ambitu. Duchovním těžištěm je kaple vystupující nad klášter jako klidná dominanta. Návrh pracuje se střídmostí, přírodními materiály, světlem, vodou a průhledy do krajiny. Nosný systém tvoří dřevěný BSH skelet doplněný CLT stěnami. 

Dřevo volím jako materiál, který přirozeně podporuje klidný a soustředěný charakter kláštera. Jeho teplo, textura a vůně vytvářejí příjemné prostředí pro každodenní život komunity a propojují stavbu s okolní krajinou. Konstrukční rytmus BSH sloupů a průvlaků navazuje na řád ambitu, zatímco CLT stěny a střešní panely zajišťují prostorovou tuhost stavby. Přiznané dřevo tak není pouze povrchovou vrstvou, ale skutečnou nosnou i výrazovou podstatou architektury.

V návrhu je dřevo hlavním nosným i výrazovým materiálem. Konstrukční systém tvoří lepené lamelové prvky BSH, které jsou použity pro sloupy, průvlaky a hlavní nosnou kostru ambitu. CLT panely tvoří ztužující stěny a střešní konstrukce, zatímco KVH prvky jsou využity u lehkých příček a doplňkových částí. Dřevo je v interiéru převážně přiznané, aby podpořilo klidný charakter kláštera. V kombinaci se sklem, kovovými spoji a lokálně železobetonovými základy vzniká střídmá a materiálově čitelná architektura.