Nový kostel v Prášilech vzniká v místě poválečně zdemolovaného kostela a vrací obci ztracený duchovní střed.Koncepčně je pojat jako socha připomínající původní kostel – obnažená dřevěná konstrukce interpretuje původní tvar. Skleněná podlaha zpřístupňuje zachované historické základy.Nosný systém tvoří opakující se dřevěné rámy/žebra, krytina je seskládaná z modřínového šindele, luxfery nahrazují vitráže.Pevnými interiérovými prvky jsou: oltář, lavice a zvon. Stavba je nezateplená, proto v případě mše v zimních měsících je vytvářeno momentové teplo.

Dřevo je zvoleno jako lokální šumavský materiál navazující na tesařskou tradici a tradiční použití šindele. Lehkost konstrukce odpovídá záměru původní kostel připomínat, ne nahradit.Výhodou je lokální dostupnost, udržitelnost, nízká hmotnost, variabilita. Dřevo zároveň působí klidným emočním dojmem.Záměrem je nechat dřevo přirozeně zešednout, fasáda tak časem získá patinu a splyne s krajinou.Nevýhodou je hořlavost, ochrana proti škůdcům a horší tepelná stabilita. Luxfery a prosklená podlaha odkazují na sklářskou historii Prášil.

Použití modřínového dřeva z důvodu trvanlivosti a únosnosti.Věž (nosná konstrukce) – masivní trámyHlavní loď (nosná konstrukce, žebra imitující valenou klenbu) – lepené nosníky, trámy, krokveObklad věže – lamelyStřecha věže i lodi – dřevěný šindelVýplně fasády – skleněné luxferyPodlaha nad původními základy – desky z tvrzeného skla